+ 420 725 313 672,
instagram.com/aargist
Argišt Alaverdyan
Was born in 15. 2. 1991 Armenia,
he lives in the Czech republic since 1993
Study:
Academy of Fine Arts in Prague (MgA.)
2012–2017, prof. M. Mainer, painting studio
2015–2016, doc. V. Skrepl, painting studio
2011–2012, prof. Z. Beran, painting studio
2007–2011
High art school of Vaclav Hollar in Prague
Awards:
Finalist of Leinemann-Stiftung Award
Finalist of 11. Prize of Art Critique for Young Painting
Finalist of EXIT 2017 prize
Solo exhibition:
2020, Multitasking, Galerie Dům, Broumov
2020, Role-playing II, Stone projects, Prague
2019, Role-playing, Holešovická šachta, Prague
2019, Simulation, Garage Gallery Karlín, Prague
2018, Opaque Dimension, The East Slovak Gallery, Košice
(with Jozef Mrva jr.)
2018, Průzkumník, Petr Novotný gallery, Prague
2018, Synergy, Dub gallery, Pelhřimov
2018, Ohyb, Měsíc ve dne gallery, České Budějovice
2018, Queen's gambit declined, Oripeau project, Nantes
2016, Contact, Vyšehrad gallery, Prague
2016, Display, Jedna Dva Tři gallery, Prague
2014, Roar, Nina Hedwic gallery, Prague
Group exhibition:
2020, Phonetics of color, Industra gallery, Brno
2020, ViennaContemporary, Marx-Halle, Vienna
2020, Line of Best Fit, Stone projects, Prague
2020, Artikl. Seven years with art, GASK Kutná Hora
2019, Orient2, Kunsthalle Bratislava
2019, Salm Modern#1: Young Scene Challenge part III, National gallery Prague
2019, SKÚTER IV, Jan Koniarek Gallery in Trnava
2019, Negative Realism, Leinemann Kunstpreis,
Czech center Berlin
2019, Just Kids, Holesovicka trznice, Hall 17, Prague
2018, Prize of Art Critique for Young Painting, Prague
2017, Image metastasis, Topičův salon, Prague
2017, EXIT Art Award, Emil Filla Gallery, Ústí nad Labem
2017, NEW WAVE. AVU Graduates 2017, Trade Fair Palace - National gallery Prague
2017, HRAna, OFF/FORMAT, Brno
2016, Nultá generace, Jihlava
2016, The natural world, Prague house, Brussels
2016, 5. visit of Zeman's husband's collection, gallery Sladovna, Žatec
2015, Factory Mastny, Lomnice nad popelkou
2015, Pomocí těchto tvarů, Já mohu vypovídat o naší existenci, Studio Letná, Academy of Fine Arts in Prague
2015, Art in Artgen, Prague
2015, Second, Era svět gallery, Prague
2015, First, Gallery NTK, Prague
2013, Kontejnery k světu, Pilsen
Narozen 15. 2. 1991 v Arménii,
od roku 1993 žije v České republice
Studium:
Akademie výtvarných umění v Praze (MgA.)
2012–2017, ateliér Malba IV, prof. M. Mainer
2015–2016, ateliér Malba II, doc. V. Skrepl
2011–2012, ateliér Malba IV, prof. Z. Beran
2007–2011
Střední umělecká škola Václava Hollara v Praze
Ceny:
Finalista ceny Leinemann-Stiftung
Finalista 11. Ceny kritiky za mladou malbu
Finalista ceny EXIT 2017
Samostatné výstavy:
2020, Multitasking, Galerie Dům, Broumov
2020, Role-playing II, Stone projects, Praha
2019, Role-playing, Holešovická šachta, Praha
2019, Simulace, Garage Gallery Karlín, Praha
2018, Matný rozměr, Východoslovenská galerie, Košice
(s Jozefem Mrvou ml.)
2018, Průzkumník, Galerie Petr Novotný, Praha
2018, Synergie, Dub gallery, Pelhřimov
2018, Ohyb, Měsíc ve dne, České Budějovice
2018, Queen's gambit declined, Oripeau projekt, Nantes
2016, Kontakt, Galerie Vyšehrad, Praha
2016, Display, Galerie Jedna Dva Tři, Praha
2014, Řev, Galerie Nina Hedwic, Praha
Skupinové výstavy:
2020, Fonetika barvy, Industra, Brno
2020, Vienna Contemporary, Marx-Halle, Vídeň
2020, Line of Best Fit, Stone projects, Praha
2020, Artikl. Sedm let s uměním, GASK Kutná Hora
2019, Salm Modern#1: Young Scene Challenge part III, Národní galerie Praha
2019, SKÚTER IV, Galéria Jána Koniarka v Trnave
2019, Negative Realism, Leinemann Kunstpreis,
České centrum Berlín
2019. Just Kids, Holešovická tržnice, Hala 17, Praha
2018, Cena kritiky za mladou malbu, Galerie Kritiků, Praha
2017, Metastázy obrazu, Topičův salon, Praha
2017, Cena EXIT, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
2017, NEW WAVE. Diplomanti AVU 2017, Veletržní palác - Národní galerie Praha
2017, HRAna, OFF/FORMAT, Brno
2016, Nultá generace, Jihlava
2016, 5. návštěva sbírky manželů Zemanových, galerie Sladovna, Žatec
2015, Továrna Mastných, Lomnice nad popelkou
2015, Pomocí těchto tvarů, Já mohu vypovídat o naší existenci, Studio Letná, AVU v Praze
2015, Art in Artgen, Praha
2015, Druhá, Era svět galerie v Praze
2015, První, Galerie NTK, Praha
2013, Kontejnery k světu, Plzeň
Co-founder of IDEAL Space
Argišt Alaverdyan, nedávný absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, vstupuje do média malby jako do přehodnoceného a nově nastaveného procesu, který reflektuje technologické proměny funkční a funkcionální vizuality. Vnímá obraz jako proměnlivé systémové pole, které v sobě nese a odráží komunikační principy. Ty stojí za abstraktním tvaroslovím, jehož východisko lze hledat v počítačové grafice, a to v celé škále programování – od nejjednodušších forem 2D grafiky po složitě komponované soustavy scénářů přeložených do 3D virtuálních digitálních forem. Autor je na jedné straně fascinován samotným designováním prostorů a ploch, které se v předsazené rovině nehmotných dat programují pro různé účely, na straně druhé ho nenechávají v klidu principy, které se za celým tímto úsilím důmyslně skrývají.
Autor jako by se vracel k modernistickému pojetí obrazu v jeho emancipaci od tradice (její negace), ovšem s vědomím toho, že svět, do jehož reflexe se se svou prací pouští, nemá reálné základy a odehrává se pouze ve virtuální dimenzi. Na rozdíl od modernismu tu tedy není „osvobozování obrazu“ vázáno a definováno společensky, třídně, politicky, nýbrž, z podstaty věci, fixováno pouze v rovině „technického progresu“ s jeho rozmanitými „technickými výstupy“. Tento akcelerační vývoj, který umožnil masový rozliv digitální uživatelské techniky, je nahlížen abstraktně jako „absolutní množina“, jejíž hranice se neustále rozšiřují a jejíž pole se neustále zhušťuje. Množina se chová jako svého druhu „živý organismus“, který se obrazně řečeno živí jednak lidmi-vývojáři, jednak lidmi-spotřebiteli. Zhušťování množiny umožňují stále dokonalejší a stále rychlejší informační operace. Aby tyto informační operace a operační principy měly funkční vazbu na své operátory (lidi), musí používat všeobecně srozumitelný a univerzálně dostupný jazyk. Ten se neobejde bez systémově vyvíjené vizuality, která zpětně totalizuje samotný vstup do systému. Jinak řečeno, systém prostřednictvím svého vlastního vývoje klade stále samozřejmější nároky na uživatele a tím neustále znovu-nastavuje také podmínky nejenom vlastní srozumitelnosti ale také dostupnosti. Vizualita přitom v tomto procesu hraje jednu z klíčových rolí.
Argišta Alaverdyana vždy zajímaly v malbě skryté principy, z kterých byl obraz skládán. Tento analytický přístup zhodnotil nejprve v pracích tematizujících stolní společenské hry. Sám je také jejich náruživým hráčem a sběratelem. Od stolních her se v posledních dvou letech jeho zájem přemisťuje k průzkumu principů stojících za hrami digitálními[1]. Novým výrazným prvkem obrazů je akcent na dynamické momenty kompozice. Naznačený pohyb elementů na obrazové ploše připomíná některé fáze ruského konstruktivismu (především období tzv. Prounů sovětského malíře El Lisického). Tyto Alaverdyanovy „neoprouny“ však neuvádí do pohybu sociální revoluce či utopické vize budoucnosti, nýbrž tržní a spotřebitelský tlak počítající a kalkulující s krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým vývojem výrobní a odbytové udržitelnosti. Jejich sémantická rovina zrcadlí zcela jiné paradigma. Herní principy umístěné do virtuálního vakua se nemusí vždy překrývat výhradně s hrou jako takovou. Mohou to být operační systémy, které usnadňují uživatelům ovládat a naplňovat jiné potřeby, nežli si pouze hrát. Mohou například šetřit lidské zdroje, jak je tomu v automatizovaném výrobním provozu (robotika). Herní principy jsou tedy využívány i mimo vlastní herní pole jako nástroj k ovládání potřeb na dálku i k zautomatizování základní lidské práce.
Broumovská výstava nazvaná Multitasking sleduje herní přesahy v rámci digitální kultury, které autor tematizuje prostřednictvím obrazového souboru: „Herní simulace nás mohou přimět, abychom přemýšleli jinak o skutečném světě. Tyto změny úhlů pozorování světa kolem nás mi přijdou významné pro pochopení mnoha společenských problémů.“[2] Alaverdyan tentokráte volí vertikálně orientované formáty, které vystupují buď samy za sebe, nebo mohou instalačně tvořit diptychy, triptychy a polyptychy. Aditivní provázání maleb odkazuje k zmnožování a variabilitě vizuální informace v rámci zvoleného formátu, nepřímo mohou připomínat i tradiční oltáře. Nehmotnost programovaných dat a fyziologie lidských reakcí se propisuje do tvarosloví Alaverdyanových obrazů. Vizualizovaná „cesta informace“ se tu překrývá s adaptabilitou lidského organismu. Dochází tu k obousměrnému ovlivňování. Ostrá rozhraní se tu střídají s jemnými přechody a měkkými barevnými gradienty. Geometrické znaky prolínají organické motivy. Celková barevnost odpovídá uměle modelovanému světu digitální laboratoře, v níž se zúročují výzkumy reklamní psychologie a marketingu.
„Chci vyvíjet malířství nikoliv skrze sebe samo, jak to činil například americký modernismus, ale tím, že se bude vztahovat k jiným médiím“[3], píše o své současné tvorbě autor. Alaverdyan se pouští do analytických sond, v nichž reflektuje souběh mnoha operací, které se realizují zároveň, aniž by uživatel cokoliv postřehl. Spotřebitel, jehož vstup do digitální situace a jejích proměn je omezen na pasivní rolování a klikání, je tu vlastně zároveň neustále školen ve svých reakcích tak, aby se postupně připravoval na další a další konzumaci předkládaných produktů. Nejlépe, aby si na nich vypěstoval závislost, protože pak se stane snadno ovladatelnou cílovou skupinou. Za estetickou rovinou Alaverdyanových obrazů se rýsuje závažné společenské téma. Zcizování lidského času a potenciálu lidských schopností digitálními nástroji se tu vrací jako sarkasmus v některých motivech, které připomínají lidské obličeje nebo rostlinou vegetaci. Jako by se tu zrcadlily otázky po smyslu lidské existence (a života vůbec) v době, která velkou část své kolektivní energie vydává na výrobu a spotřebováváním něčeho, co fakticky neexistuje, co ale radikálně ovlivňuje a zásadně proměňuje skutečnou, tj. faktickou realitu. Co mění lidskou přirozenost v cosi zcela nového, dosud neznámého.
Petr Vaňous, Praha, červen 2020
[1] Petr Vaňous, Synergie (výstavní katalog), Dub Gallery, Pelhřimov 2018, nestr.
[2] Autorský text k projektu Řeka vědomí.
[3] Tamtéž.
https://artalk.cz/2020/08/28/argist-alaverdyan-v-galerii-dum-v-broumove/